Polesí Rožmitál

V minulosti spravoval rožmitálské lesy velkostatek Rožmitál. Původní výměra lesů přesahovala 8000 ha. Ve 20. letech minulého století však byla z důvodu budování dělostřelecké střelnice v Brdech část lesů (revíry Nepomuk, Bor a Vranovice) směněna s čs. státem za lesy dnešního polesí Blatno v Krušných horách. Další rozšíření vojenského újezdu za druhé světové války se ještě nepromítlo do majetkových poměrů, ale předznamenalo rozšíření újezdu v poválečném období, kdy se v padesátých letech vojenský újezd rozšířil do revírů Záběhlá, Varta a části revíru Teslíny. Od roku 1948 pak zde hospodařily státní lesy reprezentované rozmanitými organizačními jednotkami. Od Šumavského dřevoprůmyslu po Lesy České republiky s. p. – Lesní závod Konopiště. Lesní hospodářství na Rožmitálsku bylo vždy na vysoké úrovni. V minulosti zde pracovali mimo jiné Karel Daniel Gangloff, který rozčlenil místní lesy pomocí staťové soustavy, jež je dodnes patrná, či prof. Korf.

Rožmitálské lesy bývaly v minulosti, vzhledem ke kvalitě hospodaření, také cílem různých odborných vycházek a exkurzí. Na přelomu 70. a 80. let byly zdejší lesy postiženy rozsáhlými sněhovými kalamitami, jež se dodnes projevují v abnormálním zastoupení jednotlivých věkových stupňů.

Z někdejšího rozsáhlého velkostatku se v současnosti do vlastnictví arcibiskupství vrátila zejména východní část jižních nebo také třemšínských Brd. Jde o plochou hornatinu, která je tvořena táhlými hřebeny a rozlehlými mělkými plošinami. Nejvyšším bodem polesí je Třemšín s nadmořskou výškou 827 m n. m. Na území polesí pramení dva lokálně významné vodní toky – Skalice a Lomnice. Klimaticky patří zdejší lesy do chladné oblasti. Vzhledem k utváření reliéfu krajiny a častému výskytu vodou ovlivněných půd zde dochází k inverzi lesních vegetačních stupňů. V důsledku již zmíněných kalamit jsou na zhruba dvou třetinách plochy lesní porosty mladší 50 let.

V dřevinné skladbě má dominantní zastoupení smrk s velkým odstupem následovaný bukem. Z hlediska ochrany přírody je polesí Rožmitál součástí nové chráněné krajinné oblasti Brdy, jsou zde také dříve vyhlášené přírodní rezervace Getsemanka a Na skalách, přírodní památky Hřebenec a Třemešný vrch a další cenné lokality. Zájem ochrany přírody je vizitkou dlouholeté dobré práce lesníků.

Jižní Brdy jsou atraktivním cílem pěších turistů, cyklistů i běžkařů. Turisticky nejexponovanějším místem polesí je bezesporu vrch Třemšín, v jehož okolí je umístěno několik drobných staveb připomínajících historii zdejšího kraje – Třemšínská kaple, kaplička Proměnění Páně, Gangloffův kříž, bývalá hradní studna či partyzánský bunkr.  Na křižovatkách lesních cest mohou návštěvníci lesa vidět dochované lovecké chaty, jež jsou připomínkou boje lesního personálu s pytláky. V neposlední řadě stojí za zmínku jeden z posledních hraničních stromů v Čechách, památný strom, Teslínský buk. Jedná se původně o dva, nyní srostlé stromy, rostoucí na pomezí Středočeského a Plzeňského kraje u osady Teslíny. Dříve tato hranice od sebe dělila rožmitálské a spálenopoříčské panství.